wz
            DŮL MAX 

Důl Max v Libušíně.

 Text Pavel Přibyl 
   Důl se nalézal v  katastru obce Libušín, směrem ke Kladnu. Pozůstatky areálu dolu jsou patrné dodnes, viz letecký snímek...Toto důlní dílo bylo pojmenováno podle člena správní rady Pražské železářské společnosti, Maximiliana (Maxe) Egona Fürstenberka. Jáma byla hloubena v l. 1888-1892. 

 
  Nad těžní jámou byly  vztyčeny dvě kolmé příhradové těžní věže (viz velká fotografie), na které navazovaly dvě samostatné strojovny (v obou se nacházely parní stroje firmy Breitfeld, Daněk a Comp. Karlín a parní stroj firmy Škoda-Pilsen, oba z r. 1890). 
Letecký snímek areálu dolu, klikněte pro jeho zvětšení...

   V r. 1903 byly přistavěny další pomocné objekty z neomítaného zdiva z bílých cihel. V r. 1938 byl do nově postavené strojovny instalován elektrický těžní stroj a  v poválečném období, elektrickým nahrazen i druhý těžní stroj.

  Těžba na dole byla ukončena v r. 1980. Dodnes je v bývalém areálu zachovaná část dvouhalových kotelen s hřebenovou ventilací, vrátnice, kolna pro stříkačku a obytné vily.

  Téměř devět let po ukončení těžby na dole Gottwald v Libušíně (bývalé Maxovky) trůnila nad malebným údolím Libušína téměř 50 m vysoká těžní věž i když bez lan. Vytvářela neoddělitelnou dominantu při pohledu od Smečna, Libušína, Vinařic i Švermova. Nastal čas jejího odstranění. k této smutné události došlo v sobotu 17. června 1989 v 10.00 hodin. 17. červen roku 1989 se stal v historii dolu druhým dnem smutku pro havíře, techniky a povrchové zaměstnance dolu Max. 

ZDROJ : SVK Kladno - MATĚJ, Miloš: Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha : Státní ústav památkové péče, 2001, 
ČB fotografie archiv SKK

 

© Speleo klub Kladno 2005


Bývalý areál dolu Max. Foto Přibyl

Pohled na těžní věže. Archiv SKK


Vrátnice dolu. 

 Původní kolmé příhradové věže...